Wikidata:Mezi bajty

Mezi bajty

Místo určené k diskusi o kterýchkoliv aspektech Wikidat.
O projektu, pravidlech a jejich návrzích, jednotlivých datových položkách, technických záležitostech atd…
Navštivte též Wikidata:WikiProject Czech Republic, Facebookovou skupinu, komunitní kanál #wikidata-cs nebo mezinárodní diskuzi Project chat (anglicky).

Přidat nové téma

Edit

Staré diskuse z této stránky se archivují. Všechny archivy této stránky jsou v seznamu archivů. Aktuální archiv: 2021.

RÚIAN – ulice[edit]

Všiml jsem si takového drobného nešvaru, kde zde máme natažené některé položky osad z RÚIANu, které se ale vydávají za ulice. Chápu, že je problém už ve zdrojových datech, ale asi bychom to měli do budoucna nějak řešit. Naposledy jsem to řešil u položky Háje (Q45774555), vzpomínám si i na Churáňov (Q41089701). — Draceane ^talk_contrib. 20:12, 27 February 2021 (UTC)

Nešvarem je právě to míchání osad a ulic v položkách WD. Osada má mít svou položku; fakt, že oficiálně existuje ulice, která je věcně v zásadě totožná s tou osadou, je podružná, nemá to být v jedné položce (dají se samozřejmě propojit). Pokud nějaká obec pojmenovává ulice, potřebuje mít pro každý adresní bod definovanou ulici; pokud je adresa v nějaké malé osadě té obce, dává vcelku smysl jako název ulice použít přímo název té osady, ale nic to nemění na tom, že to v tom datovém modelu plní funkci ulice, není to tedy nějaká chyba v datech RÚIANu. --Mormegil (talk) 20:26, 27 February 2021 (UTC)

O tomhle tématu vedeme diskuze už dlouho, typicky Prague (Q1085), která má hromadu instance of (P31) - např. zároveň municipality of the Czech Republic (Q5153359) a district of the Czech Republic (Q548611). Osobně si myslím, že v budoucnu toto budeme muset oddělit, jinak v tom bude chaos jako v tomto případě. Skim (talk) 10:40, 2 March 2021 (UTC)

@Draceane, Mormegil, Skim: Zásadní problém je v tom, že RÚIAN v některých svých výstupech používá pro tu kolonku zjednodušený nadpis "ulice", ačkoliv ve skutečnosti v ní může být název jakéhokoliv veřejného prostranství, tedy nejen ulice, ale i náměstí, návsi, nábřeží, mostu, lávky, ostrova, v řadě případů jsou tímto způsobem pojmenovávány i celé menší čtvrti, sídliště, osady, hradní, obytné, hospodářské či průmyslové areály, samoty a prakticky cokoliv dalšího (v Plzni se 7. září 2006 pokusili tímto způsobem dokonce přejmenovat plzeňský úsek Berounky zpět na Mži, ale v roce 2011 byli donuceni své rozhodnutí zrušit). Když se podíváte do zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, do § 31 odst. 3 písm. b), tak tam se tento údaj nazývá „ulice nebo jiné veřejné prostranství⁴³⁾ (dále jen „ulice“)“. To "veřejné prostranství" přitom odkazuje na § 34 zákona o obcích (a odpovídající ustanovení zákona o hl. m. Praze), kde je veřejné prostranství definováno jako "všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru". Pod což se v běžné interpretaci v aplikační praxi mnohdy vejdou i celé osady, čtvrti či sídliště. Zásadní chyba ovšem je v tom, že RÚIAN tuto legislativní zkratku přebral bez vysvětlivky, a z něj to pak bezmyšlenkovitě přebírají i další zdroje jako Mapy.cz nebo Wikidata. Tedy pokud jsme tuto položku z RÚIAN importovali kompletně jak leží a běží, tak jsme neměli automaticky předpokládat, že ten název je vždy názvem ulice. Nejde o "osadu, která je věcně v zásadě totožná s tou osadou", ale o pojmenování té osady formou určitého typu adresního údaje, tedy de facto zároveň o určitý evidenční status té osady (tak jako může být de iure částí obce, ZSJ nebo katastrálním územím, tak může být i "ulicí"). Bohužel nám tu ve Wikidatech vznikají případy, kdy stejný park, ostrov atd. tu máme dvojmo, jednou jako park či ostrov a podruhé jako pseudoulici, ačkoliv ten tzv. "název ulice" od počátku byl fakticky i právně pojmenováním právě toho parku, nejen nějaké cestičky v parku nebo vozovky podél parku. Ale všichni jsou celkem zvyklí, že kvůli zjednodušení se tomu ve formulářích říká "ulice", i když to může být náměstí, park nebo čtvrť. Jen je třeba si toho být vědom při interpretaci těch výstupů, že to slovo "ulice" je zde jen takovou technickou zkratkou a vůbec nemusí znamenat skutečnou ulici. (Datoví architekti RÚIAN se ovšem při aplikaci zákona dopustili zásadního lapsu v tom, že umožňují ulici definovat pouze jako lineární objekt, byť i nesouvislý a větvený, a ne jako plošný objekt, což by bylo užitečné i pro ty skutečné ulice.) Na ČÚZK mi přislíbili, že se těmi problémy budou zabývat, ale to zcela určitě nejde ze dne na den, to je spíš námět pro případnou tvorbu zcela nového systému někdy v budoucnu. Což nám připomíná, že podle zákona už od roku 2007 má existovat také Centrální evidence pozemních komunikací, ale ani jeden z ministrů dopravy za posledních 13 let dosud nedokázal tuto povinnost státu naplnit (pouze za to zatím utratili tři miliony), a nynější pan multiministr nevypadá, že by se k tomu v dohledné době chystal. Natož aby byl schopný zajistit kompatibilitu této evidence s evidencí RÚIAN nebo s evidencí účelových komunikací, stezek a pěšin v extravilánu, kterou jsou zase léta letoucí povinny vést obce podle zákona o ochraně přírody, a většina z nich to buď nedělá vůbec, nebo to má někde nedostupné v šuplíku, nebo to mají zpracované způsobem, který není kompatibilní vůbec s ničím, a nekoordinuje to nikdo. Prostě koho si volíme, takovou máme kvalitu veřejné správy.

Některé typy by šly nějak aspoň nahrubo rozlišit algoritmicky podle názvu (např. pokud název obsahuje řetězce jako "nábřeží", "náměstí", "park", "ostrov", "náves", pak nejde o ulici), ale na druhou stranu je zase praktické mít pro tento typ adresního údaje jednu společnou vlastnost, tedy spíš by dávalo smysl rozšířit název (label) té vlastnosti located on street (P669) nebo aspoň ten její dodatečný vysvětlující popis, který nyní zmiňuje i náměstí, ale ne ty další možnosti.

Pokud bychom to rozdělili na spoustu různých vlastností podle typu veřejného prostranství, tak bychom tím prakticky znemožnili práci všem algoritmům a skriptům, které pracují s adresami, protože tento adresní údaj by se nám roztříštil na mnoho různých vlastností, a zároveň bychom si nikdy nebyli jisti, jestli v konkrétním případě ta vlastnost skutečně vyjadřuje oficiální adresní údaj. Asi by to bylo lépe řešit spíš tím, že taková položka bude označena souběžně jako tzv. "ulice" (ve smyslu že jde o oficiální adresní údaj této úrovně), a souběžně další hodnotou vyjadřující typ daného místa (náměstí, most, osada, samota, hradní areál, kopec, park, ostrov…). Ty údaje importované z RÚIAN neměly ve vlastnosti instance of (P31) mít hodnotu street (Q79007), ale nějakou jinou, vyjadřující tento speciální význam adresního údaje. --ŠJů (talk) 21:34, 21 March 2021 (UTC)

@ŠJů:Ahoj. Tohle je pro me nova informace. Diky za to. Tohle je na promysleni, jak vsechny ty vazby vlastne funguji (pro me). Obecne bychom meli zacit v diskuzi Property talk:P4533, protoze je spatne uz ten nazev vlastnosti (pokud to chapu dobre). Skim (talk) 15:28, 22 March 2021 (UTC)

Proboha, když je někde kolonka "ulice", tak se tam vyplňuje klidně i nábřeží nebo náves - hlavně že to je tento typ adresního údaje. Ulice v nejběžnějším, širokém slova smyslu je tedy vše co má Czech street ID (P4533) a basta Vojtěch Dostál (talk) 15:33, 22 March 2021 (UTC)

Jenže pak se najde někdo, kdo nepochopil, že pokud je do RÚIAN do kolonky "ulice" zapsán třeba park, tak je to prostě kód a název toho parku, nikoliv například několika obtažených stezek v tom parku anebo vozovky na hranici parku, jak se to v RÚIAN schématicky naznačuje. A pak se stane, že to pro jeden a tentýž park máme třeba čtyři položky. --ŠJů (talk) 04:14, 31 March 2021 (UTC)

Nevím, osobně mi to přijde jako přepjatý formalismus a umělé udržování chyb z RUIANu při životě. Analogicky by mi přišlo, jako bychom na Wikipedii psali, že Charles IV (Q155669) zemřel roku 1738, protože v literatuře měli překlep a my lpíme na zdrojích... — Draceane ^talk_contrib. 21:05, 12 April 2021 (UTC)

Ony to nejsou ani tak chyby z RÚIANu, jako spíš neschopnost data RÚIANu správně interpretovat. I když je možno považovat za chybu RÚIANu, že není zcela blbovzdorný a používá v názvu položky bez patřičné polopatické vysvětlivky legislativní zkratku, a nepočítá s tím, že by někdo sám nepochopil, že park, ostrov nebo náměstí nejsou ulice, i když se uvádějí v kolonce "ulice". --ŠJů (talk) 17:43, 22 April 2021 (UTC)

IČO[edit]

Zjistil jsem, že vlastnost Czech Registration ID (P4156) má nastaveno, že položky s touto vlastností musí obsahovat vlastnost instance of (P31) s třídou organization (Q43229) nebo juridical person (Q155076), případně jednou z jejích podtříd. IČO je však přidělováno i podnikajícím fyzickým osobám (např. Jiří Paroubek (Q161671)), u kterých to pak hází chybu. S přidělováním IČO podnikajícím fyzickým osobám souvisí také problém s automaticky formátovaným odkazem do obchodního rejstříku, kde podnikající fyzické osoby nejsou. Jelikož jsem na Wikidatech začátečník, rád bych se poradil, jak by bylo možné upravit omezení u IČO, aby zahrnovalo i podnikající fyzické osoby. U druhého problému (odkazy do obchodního rejstříku) nevím, zda by nějaké řešení (někdy odkazovat na živnostenský rejstřík) bylo technicky proveditelné, budu rád za odpověď někoho zkušenějšího. Albert Horáček (talk) 18:52, 5 March 2021 (UTC)

Nejsem si jistý, zda uvádět ičo i u fyzických osob. Nevím ani, zda existuje jednotný odkaz pro fyzické i právnické osoby. Možná by bylo řešením založit novou vlastnost IČO fyzické osoby? JAn Dudík (talk) 12:50, 7 March 2021 (UTC)

O tomhle jsme už tak různě několikrát diskutovali. Já si pořád nejsem jist, jestli je dobrý nápad uvádět IČO i u fyzických osob; spíš jsem trochu proti. Jistou alternativou (datově IMHO trochu správnější) je zakládat pro živnosti samostatnou položku, viz např. Q65515913, ale je otázka, jestli stojí za to, zakládat položky pro různé živnosti moderátorů apod., u kterých se do vyplňování IČO teď někdo pustil; a jestli takové položky by vůbec byly v záběru Wikidat; tím si také nejsem jist, já bych to fakt obecně spíš nedělal vůbec.

Samostatnou vlastnost pro „IČO fyzické osoby“ bych každopádně nezakládal, to mi nedává žádný smysl, IČO existuje jen jedno společné.

Je fakt, že aktuálně nastavený primární formátovač směřující na obchodní rejstřík je v zásadě špatně, protože v obchodním rejstříku je jen velmi omezená část subjektů majících IČO. Správnější by asi bylo překonfigurovat to na ARES, který je momentálně jako vedlejší. (Pro mě je asi prakticky užitečnější ten OR, ale už jsem si na ty formátovače vyrobil udělátko, takže je mi to už fuk. :-) )

--Mormegil (talk) 15:18, 9 March 2021 (UTC)

Souhlasím s Vámi, také nepovažuji za vhodné zakládat samostatnou položku „IČO fyzické osoby“. Zároveň však nevím, zda lze oddělit fyzickou osobu a její živnost. U Vámi uváděného příkladu Q65515913 mi pak připadá absurdní tvrzení owned by (P127): Juraj Podkonický (Q12027236). Ostatně, nebylo by možné vytvořit nějakou podmínku s. r. o. + a. s. → obchodní rejstřík; živnostníci → živnostenský rejstřík atd.? Neznám však možnosti Wikidat, klidně mi napište, pokud je to nesmysl. --Albert Horáček (talk) 13:19, 12 March 2021 (UTC)

Ano, už jsme to diskutovali, lepší jsou samostatné položky, i živnostník může mít stovky zaměstnanců a obrat v řádu stovek milionů, viz Vladimír Hrubý (Q58490918), časté jsou také nakladatelství živnostníci. Ten příklad zas tak absurdní není, prostě živnost "Juraj Podkonický - soudní exekutor" vlastní fyzická osoba pan Juraj Podkonický.

Co s živnostmi moderátorů, politiků apod. je otázka, já bych se bez nich klidně obešel úplně.--Jklamo (talk) 14:52, 12 March 2021 (UTC)

owned by (P127) možná není úplně ideální vlastnost, ale nějak by s tou fyzickou osobou propojena být měla a zase úplně nesmyslné to IMHO není… „Zda lze“… proč by nešlo. :-) Ba dokonce je to i z hlediska zákona do jisté míry pravda – např. mohou živnost i po smrti toho původního živnostníka provozovat po dobu dědického řízení potenciální dědici… (Tohle samo o sobě asi není z hlediska úplně zajímavé, ale chci tím ilustrovat, že to není jedna nedělitelná entita.) A při smíchání živnosti do položky přímo toho člověka naopak budeme mít v položce toho člověka velmi matoucí vlastnosti typu „počet zaměstnanců“ (tedy… ano, ten člověk má nějaké zaměstnance, ale…) či dokonce sídlo či datum založení… :-/ To je podle mě neudržitelné.

Obávám se, že takové rozlišování toho odkazovače úplně jednoduše nejde. Ale myslím, že ten ARES je dostatečně obecný, že zahrnuje snad všechny, takže bych se přikláněl k tomu přepnutí na ARES a odkazy na RŽP a OR bych nechal v těch alternativních formátovačích.

--Mormegil (talk) 15:15, 12 March 2021 (UTC)

@Albert Horáček, Mormegil, Jklamo: Nejčistším řešením samozřejmě je, abychom pro podnikající fyzickou osobu měli tutéž položku jako pro tu samou osobu. Rozdělovat jednu osobu na dvě položky, jednu podnikající a jednu občanskou, je podobně absurdní, jako bychom jinou položku měli pro občana Václava Klause, jinou pro ekonoma Václava Klause, jinou pro předsedu vlády Václava Klause, jinou pro předsedu ODS Václava Klause a jinou pro prezidenta Václava Klause a ještě jinou pro spisovatele Václava Klause. Ve všech rolích je to stále jeden a tentýž člověk, stejně jako by to byl stále on, i kdyby byl živnostníkem, a to stále platí, i kdyby v některé z těch rolí měl deset placených poradců, asistentů či zmocněnců nebo tisíc zaměstnanců. Zaměstnavatelem těch lidí by byl on, majitelem toho podniku (zde myslím podnik jako provoz, ne jako subjekt) by byl on, nikoliv nějaká společnost či organizace. Na druhou stranu bychom zde asi měli počítat i s tím, že o jednom subjektu vznikne více článků, každý o jiném aspektu nebo jiném období jeho činnosti - typické například pro obchodní společnost, která projde transformací a zásadním rebrandingem, takže pod stejným IČ se najednou objeví vlastně úplně jiná firma, nebo pro stát, který změní název, ústavu či své mezinárodní postavení, například tu máme celou řadu položek, jejichž předmětem je Československo v různých etapách své existence. Pak bychom tu asi měli mít nějaké vlastnosti, které by vyjádřily vztah mezi těmi položkami. A co když má živnostník více živností či "živnostenských provozů" v různých oborech a třeba i pod různými obchodními značkami, avšak samozřejmě se shodným IČ? A naopak je docela běžné, že někdo začíná své podnikání jako živnostník a pak to podnikání pod stejnou značkou nenápadně transformuje na eseróčko, aniž by si toho veřejnost musela vůbec všimnout, přitom de facto jde stále o jeden podnik/provoz, pro takové případy se hodí mít předem podnikatelskou identitu v samostatné položce.

Existuje vlastnost subject has role (P2868) a inverzní položka (nikoliv vlastnost) is role of (Q96439837), ovšem jak by šly využít ke kódování vztahu mezi osobou jako takovou a osobou v roli živnostníka, to si moc nedokážu představit. Struktura Wikidat mi z tohoto hlediska stále připadá poněkud chaotická. --ŠJů (talk) 04:08, 31 March 2021 (UTC)

Přesměrování po sloučení[edit]

Zdravím všechny kolegy, včera jsem sloučil položku kamenná stavebnice a zjistil jsem že zůstalo přesměrování. Mám to prosím nějak řešit? Díky za reakci. S pozdravem--F.ponizil (talk) 23:32, 6 March 2021 (UTC)

No a co byste na tom chtěl řešit? To je právě úplně v pořádku, že po sloučení zůstalo přesměrování...? --Mormegil (talk) 08:37, 7 March 2021 (UTC)

Voskovec & Werich[edit]

Ahoj, protože jsem tu ke svému podivu nenašel položku pro dvojici Voskovec & Werich, založil jsem ji. Když jsem hledal v databázi Národní knihovny, našel jsem tuto položku, u které (na rozdíl od jiných případů, zřejmě ale náhodných) nebyl odkaz na Wikidata. Když jsem ale identifikátor přidal, zjistil jsem, že jej již používá položka Q74369500. Co byste teď radili? Nechat dvě položky, z V+W odstranit identifikátory a třeba položky propojit přes údajně totéž co, případně s vymezením platí pro část erotická poezie? Nebo případně sloučit? Díky. Gumruch (talk) 16:09, 14 March 2021 (UTC)

@Gumruch: Považoval bych to za identické koncepty, sloučil bych. Ještě jsem do Voskovec and Werich (Q74369500) přidal instance: duo. Vojtěch Dostál (talk) 12:04, 16 March 2021 (UTC)

Souhlas, sloučil jsem to. (Dávaly by smysl i oddělené položky, kdybychom už např. měli nějaká díla podepsaná tím konkrétním pseudonymem nebo to z jiného důvodu potřebovali rozlišovat, ale ten společný pseudonym byl zatím bez odkazů, tak je to takhle jednodušší IMHO lepší.) --Mormegil (talk) 13:12, 16 March 2021 (UTC)

Domníval jsem se, že řešení případů typu "Cyril a Metoděj" už je dávno nějak vymyšlené a jde o naprosto rutinní záležitost. (Odkaz http://aut.nkp.cz/ bohužel na žádnou položku databáze Národní knihovny neodkazuje, takže těžko posoudit, jestli tam mají vhodný odkaz do Wikidat). --ŠJů (talk) 21:40, 21 March 2021 (UTC)

@ŠJů: Aha, koukám, že jsem původně zapomněl dát odkaz na konkrétní položku, mělo se jednat o http://aut.nkp.cz/jo2008446843. Nevím, na čem záleží, zda se v tamní databázi generuje zpětný odkaz na Wikidata, někdy tam je, někdy ne. Ani teď se v té konkrétní položce nezobrazuje. Pokud ale v návaznosti na Wikidata existuje i nějaký článěk na Wikipedii, je tam odkaz prakticky vždy. Gumruch (talk) 10:41, 22 March 2021 (UTC)

@Gumruch: Mnoho let z národních autorit docházelo k odkazování jen na články na Wikipedii. Pak Mormegil implementoval i odkazování na Wikidata položky (tam kde není k dispozici článek) ale došlo k chybě v komunikaci a Národní knihovna tyto odkazy zase začala odfiltrovávat pryč. Nyní je k dispozici nástroj NK-link, který to umí dělat na pokročilejší úrovni, ale čekáme, kdy ho NK implementuje (pravidelně slušně upomínáme, že by to bylo fajn). Až bude implementován, snad bude odkazování zase fungovat. Nyní se odkaz na Wikidata položky vytváří jen v případě, že je QID ručně vloženo do knihovnického záznamu v bázi autorit (v poli 024).Vojtěch Dostál (talk) 12:28, 22 March 2021 (UTC)

Řeholní jméno[edit]

U Christian Martin Pšenička (Q95182166) jsem narazil na problém, který má asi potenciál se opakovat – a to, že religious name (P1635) (Christián) je uvedeno jako given name (P735). Nevím, jak k tomu úplně přistoupit, např. Commons dost zásadně využívá given name (P735) pro zařazení kategorií, což může být matoucí: Dominik Duka (Q45146) je tedy řazen jako Jaroslav a Václav a ne jako „Dominik“, pod kterýmžto jménem jej bude většina lidí hledat.

Vím že jsem to upravoval např. u Michal František Pometlo (Q92551870), Martin František Vích (Q12035713), Vladimír Benedikt Holota (Q11903570) a Jakub Sadílek (Q92466408) – tj. úprava řeholního jména na řeholní a ponecháno pouze rodné. Nejsem si ale jistý, jaký zde má být obecný princip – někdy bude asi i těžké z věrohodných zdrojů určit, které z daných jmen je rodné a které řeholní. Vím, že to je asi otázka do širší komunity, ale pro jistotu se nejdřív ptám zde. :-) — Draceane ^talk_contrib. 18:36, 26 March 2021 (UTC)

Dobrá připomínka, ten Christian Martin Pšenička (Q95182166) je ode mně z hromadného importu z Národních autorit. Nevím, kam přesně směřuje otázka. Špatně to určitě je, ale systematické řešení mě nenapadá. Bohužel asi neexistuje databáze moderních řeholníků, jako je http://reholnici.hiu.cas.cz/katalog/clpr54.htm pro ty historické. Určitě špatná rodná jména při opravování neodstraňuj, pokud je tam reference jako v Christian Martin Pšenička (Q95182166), ale místo toho zavrhuj, abych to do té položky v blízké budoucnosti opět roboticky nevrátil, to by byla škoda práce.Vojtěch Dostál (talk) 12:03, 27 March 2021 (UTC)

Jo, já vím, že to je z importu (je jasné, že to ošetřit nejde) a o zavrhování tvrzení jsem již byl poučen. :) Systémově také nevím, jak to řešit – určitě by to znamenalo změnu onoho pojetí na Commons a všude jinde, kde se daná tvrzení přebírají. Co se těch jmen týče, ani netuším, jestli je běžná třeba i praxe, že má toto jméno dotyčný „zapsané v občance“. Pokud ano, jedná se tím pádem asi i o „první jméno“, což mi zas implikuje, že P735 není v češtině asi úplně přesně nazvaná. — Draceane ^talk_contrib. 13:21, 28 March 2021 (UTC)

@Draceane, Vojtěch Dostál: Naštěstí se řadí primárně podle příjmení, a třeba ten Duka se málokde ocitne mezi tolika jinými Duky, že by nebyl v dohledu od místa, kam by patřil správně. Ale v souvislosti s tím mě napadá, jestli tentýž problém v bleděmodrém nebudeme mít u lidí, kteří místo občanského příjmení užívali umělecký či podobný pseudonym, pod kterým je většina primárně zná, např. Ivan Olbracht nebo soudruh Stalin. A totéž platí i např. pro papeže, protože Benedikta XVI. bude málokdo hledat pod písmenem R. A jestli současní monarchové vůbec nějaká příjmení mají, to ani nevím – spíš to vypadá, že se většinou obejdou bez nich, ale jestli je tomu tak v monarchiích dodnes u všech šlechticů nebo mají přídomek v roli příjmení, to netuším.

Systémové řešení by bylo, kdyby nějakým "vymezením" bylo možno nastavovat, podle čeho se má řadit - tuším, že pro pořadí rodných jmen tu něco takového už máme a funguje to, byť toto jen v rámci jedné vlastnosti. Volitelně či defaultně preferovat řeholní nebo papežské jméno před rodným nebo preferovat pseudonym před občanským příjmením a jménem by zase o tolik složitější být nemělo. --ŠJů (talk) 03:26, 31 March 2021 (UTC)

Státní občanství[edit]

Rád bych se zeptal, jaký přístup k vyplňování položky country of citizenship (P27) státního občanství považujete za vhodný. Za příklad uvedu Petr Kellner (Q1395375), u kterého bylo státní občanství dnes vyplněno. Narodil se 20.05.1964 a od narození tedy měl státní občanství Czechoslovak Socialist Republic (Q853348). Dne 01.01.1969 se dosud unitární ČSSR změnila na federaci, pro federaci je na Wikidatech stejná položka. Zároveň však dne 01.01.1969 vznikla Czech Socialist Republic (Q1991965) (současně také Slovak Socialist Republic (Q1751495), což pro nás teď není podstatné). Dne 06.03.1990 byl název změněn na Czech Republic (Q3496079). Československo pak dne 31.12.1992 zaniklo a 01.01.1993 vznikla Česká republika (Czech Republic (Q213)). Problém je s uváděním státního občanství. V současnosti je uvedeno Czechoslovakia (Q33946) od 20. 5. 1964 do 31. 12. 1992, což je za mě dobré řešení, tato položka popisuje Československo v letech 1918 až 1992. Dále je však uvedeno Czech Republic (Q213) od 1992 (?) do 27. 3. 2021. Tato položka popisuje Českou republiku od 01.01.1993. Zároveň však měl od 01.01.1969 státní občanství České socialistické republiky, která byla 06.03.1990 přejmenována na Českou republiky, přičemž jedinou změnou byla změna názvu. Na Wikidatech však máme dvě položky a zde je, dle mého názoru, problém. Mohli bychom napsat, že 26.03.1990 jedno zaniká a 27.03.1990 druhé vzniká, což je dle mého názoru nelogické (když přejmenujeme společnost, také nezanikají funkce a vzápětí nevznikají). Zároveň však nelze zapsat dohromady, neboť pro to zde není položka. Budu proto rád, pokud se vyjádříte, Petr Kellner zde rozhodně není důležitý, je to jen příklad a jde mi o způsob vyplňování státního občanství. --Albert Horáček (talk) 17:50, 29 March 2021 (UTC)

Co se týče státního občanství, řekl bych, že není třeba to jakkoli komplikovat: Do 1992-12-31 byl občanem Czechoslovakia (Q33946), od 1993-01-01 byl občanem Czech Republic (Q213). IIANM neexistovalo státní občanství České socialistické republiky, ani není třeba z hlediska státního občanství rozlišovat různé názvy či ústavní uspořádání jednoho státu. --Mormegil (talk) 18:27, 29 March 2021 (UTC)

Ohledně (ne)existence státního občanství České socialistické republiky musím nesouhlasit, viz čl. 5 odst. 1 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve vyhlášeném znění: „Státní občan každé z obou republik je zároveň státním občanem Československé socialistické republiky.“, případně zákon č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky, zejména pak § 1 odst. 1: „Státní občan České socialistické republiky (dále jen "republiky") je zároveň státním občanem Československé socialistické republiky.“

Zároveň však souhlasím s tím, že „není třeba z hlediska státního občanství rozlišovat různé názvy či ústavní uspořádání jednoho státu“, jen zde pak vzniká nelogičnost, kdy bude odkazovaná položka mít jiné časové vymezení (užší), než časové vymezení určitého státního občanství. --Albert Horáček (talk) 19:53, 29 March 2021 (UTC)

Moment, jaktože užší vymezení? Czechoslovakia (Q33946) má (správně) Czechoslovakia (Q33946) inception (P571) 1918-10-28, Czechoslovakia (Q33946) dissolved, abolished or demolished date (P576) 1992-12-31, což je zcela v souladu, ne? --Mormegil (talk) 20:06, 29 March 2021 (UTC)

Ano, u Československa je to v pořádku. Můj komentář směřoval k občanství České socialistické republiky, resp. České republiky (1990–92). --Albert Horáček (talk) 06:39, 30 March 2021 (UTC)

Proto můj návrh žádné takové tvrzení neobsahoval. :-) Pokud bychom opravdu chtěli rozlišovat občany ČSR a SSR, pak by IMHO dávalo spíš smysl uvádět tedy country of citizenship (P27) Czech Republic (Q213) / start time (P580) 1969-01-01 (a udělat pořádek v té položce, jak jsme nedávno zmínili v nějaké diskusi na FB…). Ale já bych se do toho fakt nepouštěl; to občanství jednotlivých republik je IMHO spíš ústavněprávní kuriozita než něco užitečně reprezentovatelné v datech… --Mormegil (talk) 07:08, 30 March 2021 (UTC)

Určitě nám v pojetí států vzniká hodně nesrovnatelností, Švýcarsko je formálně konfederací, ale fakticky ho bereme jako unitární stát, naopak Evropská unie je fakticky federací, ale přitom její členy formálně bereme stále jako samostatné státy, podobně je otázka, jak přistupovat ke korunním zemím různých říší, tj. zda to tzv. "občanství" nebo obecnějši "státní příslušnost" vztahovat k říši, nebo k jednotlivým královstvím, markrabstvím, knížectvím atd. a jestli vůbec umíme vždy identifikovat jejich příslušnost k nějaké říši a rozlišit ji např. od pouhé dědičné personální unie. Posuzovat míru jejich samostatnosti či vazalství je velmi ošemetná věc a přístupem dnešních moderních vybarvovačů map či infoboxerů (vyplňovačů infoboxů) může být ta problematika poněkud zploštěna či zkreslena a označovat Čechy či Moravany barokní doby rakouskými vlaječkami mi připadá nestandardnost podobného druhu, jako když se dnes nějaký Čech označuje primárně za občana EU. Navíc obecně vzato o občanství má smysl mluvit až ve vztahu k modernímu občanskému pojetí státu, pro inkolát feudálních šlechticů či poddanství nesvobodných obyvatel by asi bylo vhodné používat nějaký jiný termín, který by nebyl anachronický. Ale ve zjednodušeném světě infoboxů a Wikidat bych tedy jako to občanství bral jen příslušnost k těm státům, které jsou v mainstreamovém pohledu "subjektem mezinárodního práva", v tom je Česká republika přece jen o něco jednodušší případ než různé Hong Kongy, Taiwany, Kosova, Podněstří a podobné špeky, kde realita je často jinde než virtuální právní stav v pojetí té či oné strany. Česká republika nepochybně existuje kontinuálně od 1. ledna 1969 (s jednou změnou názvu) a od počátku byla podle ústavy suverénním státem (paradoxní ovšem je, že až do roku 1992 neměla svoji vlastní ústavu, ale byla ustavena ústavním zákonem jiného státu), subjektem mezinárodního práva se však stala od 1. ledna 1993 (aniž by to mělo zásadní vliv na občanství jejích občanů, těm k tomuto datu pouze zaniklo občanství zanikajícího státu - někteří lidé však své občanství k některé z členských republik federace ani neznali a nevěnovali mu pozornost a pak v roce 1993 si ho museli nechat dodatečně potvrzovat nebo měnit, pokud s ním nebyli spokojeni). Ovšem poté, co kdosi loni na české Wikipedii degradoval a přejmenoval české země na jakési "historické regiony", nejspíš taky pod vlivem wikidatích škatulek, už se nedivím ani tomu, když někdo suverénní státy, členské republiky československé federace, degraduje na jakési gubernie či pseudookresy.

Jinak bych samozřejmě bych také vždy preferoval odkaz na co nejnadčasovější označení toho státu, ne na položky, které se mění s každou novelizací ústavy či s přidáním či ubráním nějakého slova či spojovníku v názvu státu (z tohoto hlediska se mi také příčí rozlišovat v infoboxech, jestli se někdo narodil či zemřel před rakousko-uherským vyrovnáním nebo až po něm). Občanství Československa s "F" ve zkratce je podobná blbost jako občanství páté francouzské republiky. --ŠJů (talk) 02:27, 31 March 2021 (UTC)

Plán importů[edit]

Občas někdo do Wikidat hromadně importuje nějaké údaje (ulice z RÚIAN, kulturní památky, drobné památky z několika databází památek, vodoteče či rybníky z nějakých vodohospodářských evidencí, Lsjbot nám to tu zamořil dost nekvalitními daty z Geonames atd.), ale ostatní si toho většinou všimnou až poté, když je hotovo, a případné chyby nebo nedomyšlenosti se pak dodatečně hůře upravují. Třeba u těch ulic se nepomyslelo na to, že položka "ulice" v RÚIAN obsahuje kromě ulic i náměstí, parky atd., ta vodohospodářská evidence má zase velmi často u rybníků uvedenou naprosto chybnou příslušnost k obcím atd., příslušnost k obcím by bylo vhodné u bodových objektů podle souřadnic roboticky nahradit příslušností k části obce atd.

Neměli bychom si tady někde na Wikidatech zřídit nějaké centrální místo, kde by byl každý takový hromadný import předem avizován a mohli bychom předem připomínkovat, jaká je kvalita a struktura těch dat, jak ta data předem nebo dodatečně systematicky pročistit, v jaké podobě generovat popisy, jak kódovat či transformovat klíčové vlastnosti, potom sledovat průběh toho importu atd.?

Zároveň by bylo možné shromažďovat různé nápady, co ještě by bylo možné importovat, a domlouvat se, jestli k tomu dozrál čas nebo jestli je to vůbec dobrý nápad (poslední dobou mi tu kvůli vlastnostem mostů chybí například silnice III. třídy, které by se daly importovat z OSM, z dalších objektů mě výhledově napadají třeba právě mosty, železniční přejezdy, zastávky, sídla obecních úřadů, případně kompletně adresní body provázané s budovami atd.). A třeba se jednou dočkáme i toho, že objekty tu bude možno lokalizovat nejen definičním bodem, ale i linií nebo polygonem. Samozřejmě v souvislosti s ještě masivnějšími importy je třeba také zvážit takové nastavení mobilní aplikace Commons, aby se tam daly evidované objekty filtrovat podle typu a podle důležitosti atd. (aby se např. nestalo, že zobrazením definičních bodů všech ulic jsou "zastíněny" drobné památky) a aby výstupy (uploady) z té aplikace měly patřičnou kvalitu a relevantní popisy, s čímž zatím byly dost velké problémy.

Zatím se mi zdá, že každý ty hromadné importy dělá buď úplně na vlastní pěst, nebo že si to domlouvají nějaké skupiny někde bokem. Samozřejmě nikomu nechci do jeho snah házet vidle, je to ohromný objem užitečné práce, ale ocenil bych tu nějakou nástěnku, kde by bylo přehledně vidět, kdo na čem zrovna pracuje a k čemu se kdo chystá. Nebo už někde taková platforma existuje, jenom tady na ni chybí odkaz? --ŠJů (talk) 03:06, 31 March 2021 (UTC)

Bylo by to hezké, ale: 1) každý chce aby ho především ta práce bavila a to často není slučitelné s dlouhým diskutováním, 2) obdržený feedback je často nekvalitní nebo příliš idealistický. Občas nějaké složitější diskutuji v naší Facebookové skupině - to je přeci jen uživatelsky přátelštější prostředí - ale rozumím že to nepotěší ty, kteří Facebook nepoužívají. Jinak pár komentářů k tvým nápadům (ale dále se mi o tom diskutovat nechce): s ulicovým názorem se neztotožňuji, jak víš, obce rozhodně nenahrazovat částmi obcí (maximálně je doplňovat a nastavovat jim vyšší rank), z OSM importovat z licenčních důvodů nelze, a aplikace Commons filtrovat na typy už umí.Vojtěch Dostál (talk) 19:00, 1 April 2021 (UTC)

Ale minimálně by nebylo špatné mít stránku, kde by se uvedlo

import z NKČR v období XY, cca 100000 položek
import z drobnepamatky.cz, jaro 2020, cca 40000 položek.
...

Protože se pak člověk až diví, na co naráží, případně mu unikne nějaký import, který by jej zajímal. JAn Dudík (talk) 17:52, 4 April 2021 (UTC)

@Vojtěch Dostál: K tomu stanovisku "obce rozhodně nenahrazovat částmi obcí (maximálně je doplňovat a nastavovat jim vyšší rank)" - to je ovšem proti logice P131, kde se z principu má uvádět nejnižší možná administrativní jednotka, ne tam vyjmenovat celou hierarchii a ještě to nějak rankovat (v poznámce k použití vlastnosti se to přímo uvádí: "Stačí vyplnit administrativní jednotku nejnižší vyšší úrovně, ujistěte se však, že i tato jednotka má řádně vyplněnu vlastnost P131"). Nicméně kdysi jsem navrhoval, aby existovala přímo vlastnost "obec", jejíž hodnota by byla pro položku přímo dostupná, aniž by ji nějaký algoritmus musel pokaždé znovu dopočítávat (a taková funkce ani není jednoduše dostupná), ale bylo to zamítnuto, že prý by to byla redundance. Na druhou stranu u spousty položek si dialog vynucuje vlastnost P17 "stát", a když někdo navrhoval její zrušení, protože příslušnost ke státu lze u lokalizovatelných objektů přece také dopočítat z té posloupnosti P131 od nejnižší úrovně, tak to bylo kupodivu také zamítnuto. Holt prostě Wikidata jsou jeden velký nestrukturovaný chaos bez logiky a koncepce. A když pak někdo nerespektuje ani ty principy, které jsou jasně dané… --ŠJů (talk) 17:37, 22 April 2021 (UTC)

Preferované datum narození[edit]

Zdravím. U článku cs:Paul Ritter (herec) bych chtěl, aby se v iboxu přebíralo preferované datum. Ale nevím, jak preferenci nastavit v položce Wikidat. --Palu (talk) 12:22, 7 April 2021 (UTC)

Special:MyLanguage/Help:Ranking --Mormegil (talk) 12:47, 7 April 2021 (UTC)

Bohužel z toho nejsem moudrý. Někdo jiný už to udělal, ale pořád nevím, na co kliknul a co kde vyplnil, aby se mu to povedlo. Když kliknu u položky na editovat, tak se mi nic podobného jako zavržené postavení nebo normální postavení neukáže. --Palu (talk) 06:20, 8 April 2021 (UTC)

Aha, přehlídl jsem obrázek - klikne se úplně vlevo na ty šipky. Takže vyřešeno - díky, --Palu (talk) 06:21, 8 April 2021 (UTC)

Sbírky malých muzeí[edit]

@Daniel Baránek: naimportoval nějaké muzejní sbírky z vládní databáze, pravděpodobně z Centrální evidence sbírek muzejní povahy České republiky (Q11722846). Vytvořil jsem položku muzea Q106464831 a koukám, že existuje Q101018919. Má smysl mít samostatné položky pro sbírky takhle malých muzeí? Mohli bychom to sloučit... Vojtěch Dostál (talk) 18:17, 11 April 2021 (UTC)

Já bych to nemixoval. Přece jen se jedná o dvě různé věci (odlišné instance of (P31)). Vadí něčemu, že je to oddělené? --Daniel Baránek (talk) 18:43, 11 April 2021 (UTC)

Dobře, zatím to necháme. Importuji nějaká data z databáze Q106453269, která vesměs agreguje data dle muzeí jako institucí, ale občas se jim nepodařilo sbírky přiřadit k žádné instituci, tak to tak nechali. Občas jsem tedy vytvořil muzeu samostatnou položku a ve zbylých případech data přiřadím k položkám sbírek. Výhoda je, že collection or exhibition size (P1436) i amount cataloged (P7328) nebudou vyvolávat constraint violations ani u položek institucí, ani u položek sbírek.Vojtěch Dostál (talk) 09:38, 12 April 2021 (UTC)

Troja a Praha-Troja[edit]

Hezký den, uměl by třeba @Harold: nebo kdokoliv jiný rozmotat zacyklované administrativní jednotky v Praze? Konkrétně: Praha-Troja (Q2643835) má located in the administrative territorial entity (P131) Q84682501 a naopak. Platí však ale myslím jen jedno, jinak by to nedávalo smysl. Co je územně nadřazenější? Vojtěch Dostál (talk) 12:40, 16 April 2021 (UTC)

No je v tom asi binec. Obecně vzato IMHO ani jedno, viz cs:Skladebnost územního členění#Katastrální území/část obce a městská část nebo městský obvod. Takže by se prima facie zdálo, že Praha-Troja (Q2643835) je dělením Prahy (městská část/městský obvod), Q84682501 je také (jiným) dělením Prahy (část obce, ale současně také katastrální území, které zde máme sloučené). Jenže aby to nebylo tak jednoduché, tak současně tvrdíme, že Q84682501 je districts of Prague (Q585444), což je specifická třída právě pro district of the city in the Czech Republic (Q21851888)! Takže někde je něco špatně. Jestliže cs:Troja tvrdí, že „Praha-Troja je městská část tvořená větší částí katastrálního území Troja.“, tak se zdá, že totožné nejsou, mělo by se tedy instance of (P31) districts of Prague (Q585444) přesunout z Q84682501 na Praha-Troja (Q2643835). Asi. --Mormegil (talk) 12:58, 16 April 2021 (UTC)

Udělal jsem na tu skladebnost dotaz a na nějaké chyby to tam vypadá. --Mormegil (talk) 13:28, 16 April 2021 (UTC)

Před rokem jsem se v částech Prahy snažil v souvislosti s doplňováním historických počtů obyvatel udělat trochu pořádek, tak jsem založil nějaké chybějících položek a části obce/katastrální území (berme teď zjednodušeně, že jde o totožné entity = jednu položku) jednotným způsobem propojit s "nadřazenými" položkami městských částí a obou typů existujících obvodů. Čili loni na jaře byla celá Praha v tomto směru unifikovaná (a stejným způsobem i Brno), ale jestli to někdo od té doby někdo někde změnil a třeba naboural stávající systém, to už nesleduju. Dívám se, že v případě Troji šlo o tuto pozdější editaci. --Harold (talk) 15:40, 16 April 2021 (UTC) A k districts of Prague (Q585444): tam zas mezitím proběhl významový posun. Wikičlánek a kategorie na Commons (a třeba i anglický popis položky) mají charakter jakéhosi obecného přehledového článku/kategorie, který se věnuje různým typům členění Prahy a jeho historii. Nedávno zde ale najednou došlo k extrémnímu zúžení významu položky jen na district of the city in the Czech Republic (Q21851888). --Harold (talk) 15:48, 16 April 2021 (UTC)

Zrušil jsem ŠJůovu editaci, protože zacyklované P131 dělají vážné problémy při dotazování do Wikidat. @ŠJů:. Vojtěch Dostál (talk) 13:11, 22 April 2021 (UTC)

Pořád to není rozmotané. Asi před půl rokem jsem se pokoušel správně rozlišovat přesně vymezené (a mající příslušnou RÚIAN vlastnost) administrative district of Prague (Q74728036), municipal district of Prague (Q75339006), municipal part of Prague (Q75338598) (a cadastral area in the Czech Republic (Q20871353)), nepoužívat vágní districts of Prague (Q585444). Ale vzniká tam problém, jak se zachovat, když se tyto zcela překrývají. Tam mi přišlo lepší mít na to pro přehlednost jen jednu položku (na wiki je v takovém případě samozřejmě vždy jen jeden článek), ale min. v případě překryvu municipal part of Prague (Q75338598) a cadastral area in the Czech Republic (Q20871353) to občas působí zvláštně. A když se nepřekrývá a jsou třeba samostatné položky, tak správně používat Prague 5 (Q577602), Prague 5 (Q84492217) a Prague 5 (Q84492219) neumí prakticky nikdo.--Jklamo (talk) 15:52, 22 April 2021 (UTC)

@Vojtěch Dostál, Harold, Mormegil: V tomto případě nepochybně městská část Praha-Troja je celá součástí evidenční a katastrální části Troja (v Praze jsou ze zákona katastrální území zároveň evidenčními částmi obce), zatímco evidenční a katastrální část Troja spadá do samosprávné městské části Praha-Troja jen částečně. Kdo to nevěděl, mohl se to dozvědět nahlédnutím do těch článků, které to polopatě vysvětlovaly (pokud ty články mezitím někdo nevybrakoval), nebo to během tří vteřin zjistit třeba přes mapy.cz.

Ovšem pokud jsem si všiml, tak například u chráněných území se zcela běžně používá P131 i pro vyjádření vztahu, že subjekt někam spadá jen částečně (pokud např. chráněné území zasahuje do tří obcí, tak se u něj uvede P131 se třemi hodnotami). Čili nejspíš není primární bordel v datech, ale v definicích vlastností a pravidlech pro jejich používání. Troja je rozdělena do dvou městských částí, a to Praha-Troja a Praha 8 - pokud pro takovou částečnou příslušnost máme nějaký qualifier nebo speciální vlastnost, měly by být použity, ale pokud je mi známo, dosud se v mnoha případech používá P131 právě takto. Pokud si s tím nějaké nástroje neumějí poradit a jeví se jim to jako zacyklení, tak pak je určitě třeba dát přednost těm případům, kdy P131 vyjadřuje plnou příslušnost, před případy, kdy vyjadřuje částečnou příslučnost – tedy přesně naopak, než jak to nyní v případě Troji Vojta v rámci pokusu o nápravu udělal. Ovšem primární chyba je v tom, že není vyjasněné, jestli P131 lze používat i pro částečnou příslušnost - pokud ano, tak potom samozřejmě není možné považovat za zacyklení, pokud na sebe dvě položky navzájem touto vlastností odkazují. Pokud se P131 pro částečnou příslušnost používat nemá, tak budeme muset opravit tisíce položek, kde se tak používá.

V případě Prahy by metodicky čisté bylo založit jako mezistupeň položky pro díly části obce. S tím jsem zatím experimentoval v případě Vinohrad (které jsou rozděleny do 5 městských částí) - viz např. Q105064071, ostatně mám pocit, že jsem to zmiňoval v nějaké diskusi, kde mj. Vojta byl přítomen. Prozatím jsem ovšem skončil na tom, že pro tyto díly nelze použít Czech neighbourhood ID code (P2788), protože ta generuje odkaz do RÚIAN, avšak díly se v RÚIAN neevidují a museli bychom mít vlastnost, která místo toho odkazuje do RSO. Ovšem do byrokracie spojené s žádostí o zavedení nové vlastnosti (nebo s rozšířením významu a použití stávající vlastnosti) jsem zatím neměl čas se pouštět. Pokud někdo má čas a chuť něco řešit, zde má příležitost se realizovat.

Co se týče zmatku v položkách vyplývajícího z toho, že na Wikipedii máme společné články pro některé městské části a zároveň pro jejich "jádrové/sídelní" čtvrtě, zatím jsem se ho (kolem 20. března) pokusil - snad úspěšně - vyřešit u velkých (číslovaných) městských částí, kde to působilo největší problémy, což byla Praha 16 vs. Radotín, Praha 17 vs. Řepy, Praha 18 vs. Letňany, Praha 19 vs. Kbely, Praha 20 vs. Horní Počernice, Praha 21 vs. Újezd nad Lesy, kde samosprávná městská část je sice územně totožná se "čtvrtí", ale má odlišný název a label. Výhledově bych se chystal řešit právě případy "malých" městských částí, kdy území městské části není totožné s územím čtvrti s podobným/zaměnitelným názvem (právě u té Troji máme nyní zásadní bordel v labelech, kdy Praha-Troja (Q2643835) má ve dvou jazycích label pro městskou část Praha-Troja a v ostatních jazycích label pro katastrální/evidenční část Troja – jinými slovy, to rozdělení na dvě položky nebylo co se týče labelů dotaženo do konce, a tím spíše předpokládám, že nebyly systematicky opraveny ani odkazy ze všech ostatních položek). A až úplně nakonec nám pak zbudou ty malé městské části, které jsou tvořeny jedinou evidenční/katastrální částí a de facto se pro oba významy liší pouze label (statistické údaje by měly být pro oba významy shodné).

Samozřejmě naflákat třicet či kolik nových položek do Wikidat by bylo možné během chvilky (možná už to někdo v části případů dokonce udělal), ale pokud se to má dělat pořádně, tj. zároveň opravit labely rozdvojených položek, v případě neskladebnosti dotvořit položky pro díly, opravit odkazy ze všech ostatních položek tak, aby vždy směřovaly na nejbližší nadřazenou územní jednotku, a pokud možno to koordinovat s odpovídajícím rozdělením článků na Wikipedii, tak je to spíš mravenčí práce kus po kusu. U těch jednodušších případů, kde je zachována skladebnost, jde v zásadě o stejný problém jako v případě oddělení článků o obci od článku o jádrové části obce, což je také úkol spíše na desetiletí než na počkání.

Pokud chceme najít nějakou jednoznačnou chybu, která, jak je zřejmé výše, zmátla například Mormegila, tak takovou chybou je, že k tématu districts of Prague (Q585444) někdo v prosinci 2020 v rámci trochu chaotického sledu editací uvedl nakonec jako nadtřídu district of the city in the Czech Republic (Q21851888), což je samozřejmě nesmysl, protože ten článek a ta položka se týká všech typů členění Prahy a ta položka rozhodně nikdy nebyla určena k tomu, aby označovala jeden konkrétní typ jednotky územního členění Prahy. Ovšem vzhledem k tomu, že Mormegilovo vyjádření z tohoto omylu vychází, tak z větší části ztrácí relevanci. Snad by bylo lépe, kdyby se lidé do diskuse zapojovali až poté, co se s problematikou trochu obeznámí. --ŠJů (talk) 16:30, 22 April 2021 (UTC)

Vložení infoboxu do stránky s jiným názvem[edit]

Prosím o radu, jak (a jestli vůbec) lze vložit infobox s daty z Wikidat do článku s jiným názvem. Konkrétně bych chtěl vložit infobox o JPEG XL Reference Software pomocí šablony Infobox - software do stránky JPEG XL. Nepodařilo se mi nikde najít, jak to udělat. --Avayak (talk) 12:15, 20 April 2021 (UTC)

To musí podporovat příslušný infobox; konkrétně cs:Šablona:Infobox - software to IIANM momentálně nepodporuje, takže bez jeho úpravy to momentálně nejde. --Mormegil (talk) 13:22, 20 April 2021 (UTC)

Česká periodika[edit]

Naimportoval jsem nějaká data k existujícím cca 600 českým periodikům z Database of periodicals for the public (Q106446694), např. zde. Dávám k diskuzi, co s těmi zbývajícími 15000 periodiky, které jsou v databázi, ale ve Wikidatech je zatím zřejmě nemáme. Jak moc se na takovou "vládní" databázi uplatní např. právo pořizovatele databáze? Vojtěch Dostál (talk) 13:07, 22 April 2021 (UTC)

Bohužel, na https://data.gov.cz/poskytovatel%C3%A9 toho má Ministersto kultury "hodně" a https://data.mkcr.cz/homepage/folder?folder_id=ff75534d-4c16-4d5d-9472-59c5d476fd85 už nikdo pár let neviděl. Tedy typická šedá zóna.--Jklamo (talk) 16:18, 22 April 2021 (UTC)

Jedinečná hodnota u P762 a P4075?[edit]

Díval jsem se, že vlastnosti Czech cultural heritage ID (P762) a Czech Monument Catalogue Number (P4075) mají distinct-values constraint (Q21502410) s uvedením některých výjimek. Z hlediska definice položek v PK, které jsou často souborné a odporují tak datovému modelu, který je nastaven na WD, by mi přišlo vhodnější nějaké systematičtější řešení. Pak to akorát hází „blesky“ v jinak bezproblémových položkách, např. zde Church of Saint George (Q37319258). — Draceane ^talk_contrib. 13:54, 5 May 2021 (UTC)

Kulturní památka je vždy jen jedna položka, ta nese Czech cultural heritage ID (P762) a vždy také jednomu Czech Monument Catalogue Number (P4075) odpovídá jedna položka (někdy ovšem jedna kulturní památka může mít více částí a ty mají přiřazené vlastní Czech Monument Catalogue Number (P4075), ale vždy s unikátní hodnotou). Zatím jsem za ta léta nenarazil na případ, že by se z logiky věci *musel* nějaký identifikátor vložit do dvou položek. Zde je evidentně památkou soubor několika objektů ("Kostel sv. Jiří a zaniklá ves Aldašín") a tak je myslím potřeba vytvořit samostatnou položku pro tuto památku a do ní identifikátory přesunout...Vojtěch Dostál (talk) 17:17, 5 May 2021 (UTC)